Stanovisko k čápům v Dubném

Informace Skupiny pro výzkum brodivých ptáků (Ciconiiformes) ČR a SR při ČSO a SOS k problematice hnízdění čápů bílých v obci Dubné (ČB).

Smrt čápat vyvolala vlnu emocí

Praha, 29. 6. 2017. Dnešní deštivé počasí zapříčinilo úhyn posledního mláděte čápů na hnízdě v Dubném. Jistě nebylo jediné, ale je zde webkamera a o něm se mluví. U tohoto páru se tak navíc letos stalo již podruhé - o to větší vlnu lítosti mezi lidmi jeho smrt vyvolala. Nepříznivé počasí je nejčastější příčinou úhynu čapích mláďat. Další zahynou při vylétnutí z hnízda na sloupech elektrického vedení, otravou, na tahu, kdy jsou i loveni, atd.

Tajemný čáp černý

Všímejte si čápů nad hlavou, zda se náhodou nejedná o tajemného čápa černého!

Smrt čápat vyvolala vlnu emocí

I mě je líto mláďat, která uhynula v Dubném a pravděpodobně i na dalších hnízdech,“ uvádí Gabriela Dobruská z České společnosti ornitologické (ČSO). „Dovedu proto pochopit každého, kdo se ptá: Proč se něco neudělalo?“ Není to ale tak jednoduché. Vedoucí Skupiny pro výzkum brodivých ptáků při ČSO Stanislav Chvapil uvádí, že až 50% mláďat se nedožije z různých příčin prvního roku života a po nich nikdo netruchlí. Současné moderní technologie nám umožnily nahlédnout do tajů rozmnožování čápů, které dříve zůstávalo skryté před našimi zraky. „Při kontrole hnízda v Borovanech jsme našli tři mrtvá mláďata, mezi nimi jedno živé. Uhynula postupně, byla v různém stádiu rozkladu,“ říká Stanislav Chvapil. „Není známo, na co zemřela, možná jim byla postupně přinášena otrávená potrava.“ Nikdo o nich nevěděl, nikdo to neřešil.Proč není lidem líto těchto mláďat nebo těch, která měla nekrotizované nohy z omotaných provázků? Protože o nich nikdo neví…

Kamer je každým rokem víc a víc. Za kameru zodpovídá provozovatel. Tím, že ji umístí, staví se do situace, kdy buď nechá lidem ukázat přirozený průběh hnízdění i s těmi špatnými stránkami (i s tím, že sám za to může být veřejností odsouzen) nebo ne. Pokud má skutečné obavy o osud mláděte a nechce se vystavit reakci lidí, která se právě rozhořela v Dubném, volá záchrannou stanici. Ta řeší pomoc jednotlivým ptákům a pozná, zdali ji v konkrétním případě potřebují. Tím ale už zasáhne do přirozeného průběhu hnízdění. Máme na to právo? Neměli bychom se snažit pomáhat tam, kde jsme něco pokazili? S přibývajícími kamerami bude takovýchto mláďat přibývat. Záchranné stanice mají plné ruce práce s ptáky, kteří se spálili na drátech nebo narazili do skla. Jaká je kapacita stanic?

Nepodporujeme preventivní odebírání ptáků do záchranných stanic,“ uvádí Lucie Hošková z České společnosti ornitologické. Není na člověku, aby zasahoval do přirozeného průběhu hnízdění volně žijících zvířat. Navíc zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny to zakazuje. Ptáci naši pomoc potřebují, ale směřujme síly tam, kde napáchal škody člověk a kde to často nevidíme. V naší silně urbanizované krajině plné nebezpečí, která na ptáky číhají, s intenzivním zemědělstvím, které bere potravu nejen ptákům.

Až skončí deště, vydejte se k čapím hnízdům. Buďte připraveni, že i tam, kde mláďata ještě minulý týden byla, už být nemusí. Pomozte nám zjistit, kolik mláďat přežije do dospělosti. Zadejte svá pozorování na cap.birdlife.cz a myslete při tom na to, že ztráty na mláďatech vlivem počasí byly, jsou a budou naprosto přirozenou součástí čapího života.

 

Gabriela Dobruská, Stanislav Chvapil

© 2014 Česká společnost ornitologická. Všechna práva vyhrazena.