Děkujeme všem za data ze sledování hnízdění čápů

V roce 2017 se do sledování čapích hnízd zapojilo 578 dobrovolníků (o 33 více než vloni). Společně zkontrolovali neuvěřitelných 1266 hnízd (93% známých hnízd na území ČR)! Všem srdečně děkujeme.

Stanovisko ČSO k úhynu mladého čápa v Jihlavě

V pátek 21. července uhynulo jediné zbývající mládě na hnízdě v Jihlavě. Přinášíme stanovisko ČSO k této smutné události.

Stanovisko k čápům v Dubném

Informace Skupiny pro výzkum brodivých ptáků (Ciconiiformes) ČR a SR při ČSO a SOS k problematice hnízdění čápů bílých v obci Dubné (ČB).

Stanovisko k čápům v Dubném

Hnízdo založené před rokem 1934 je na špičce (konci) hřebene střechy kostela Nanebevzetí Panny Marie v obci (Českobudějovické biskupství). Geografické souřadnice 48°58.616 N, 014°21.589 E, nadmořská výška lokality je 411 m n. m.

Samec s černým plastovým kroužkem stanice Radolfzell DER A 3191 hnízdící na lokalitě od roku 2012, se narodil na hnízdě v německé Isny 3. 6. 2003, souřadnice 47.42 N, 10.02 E se v letošním roce vrátil do Dubného 18. února. Ten ovšem nezimoval v jižní Africe, ale ve Španělsku. Vlivem globálního oteplování planety Země někteří adultní jedinci nelétají do svých tradičních zimovišť, ale zůstávají na Pyrenejském poloostrově nebo v jižní Francii. Nekroužkovaná adultní samice přilétla na hnízdo do Dubného 27. února. Dospělý pár čápů bílých se vrací na stejné hnízdo, pokud některý z nich nezahyne. V případě úmrtí některého z partnerů se osiřelý dospělý čáp spáří s jiným jedincem. Zpravidla je to lichý dosud nehnízdící čáp.

Hnízdo v Dubném je nepřetržitě monitorováno webkamerou a průběh hnízdění čápů sleduje mnoho set lidí. Je pochopitelné, že letošní dvojí neúspěšné hnízdění dospělého páru vyvolalo v mnohých neobvyklé emoce a volání po zásahu do hnízda.

Kamer, které sledují průběh hnízdění čápů bílých, je každým rokem víc a víc. Za kameru zodpovídá provozovatel. Tím, že ji umístí, staví se do situace, že lidem ukáže přirozený průběh hnízdění i s těmi smutnými stránkami v případě úhynu mláďat. Pokud má člověk skutečné obavy o osud mláděte a nechce se vystavit negativní reakci lidí, volá záchrannou stanici živočichů. Ta řeší pomoc jednotlivým ptákům a posoudí, zdali ji v konkrétním případě potřebují. Tím ale už zasáhne do přirozeného průběhu hnízdění, což je zakázáno zákonem č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. V § 50, odst. (2) tohoto zákona se píše „Je zakázáno škodlivě zasahovat do přirozeného vývoje zvláště chráněných živočichů, zejména je chytat, chovat v zajetí, rušit, poškozovat či přemísťovat jejich vývojová stadia nebo jimi užívaná sídla“. Čáp bílý je v seznamu zvláště chráněných živočichů zařazený do kategorie „druh ohrožený“.

Nejčastější příčinou úhynu čapích mláďat na hnízdě je nepříznivé počasí, přívalové deště, krupobití chladno apod. Čapí rodiče také přináší do hnízda velmi různý materiál, včetně provázku a rybářských vlasců, které najdou v krajině. Mládě, které se v hnízdě dosti pohybuje, si omotá vlasec či provázek kolem běháku tak, že dojde k nekróze nohy. Čáp bez nohy je potom pro přírodu ztracen. Mnoho mláďat také hyne hned po vylétnutí z hnízda. Nemají ještě dobré orientační reflexy, naleznou smrt na drátech elektrického vedení, spadnou někde do komína a umírají při tahové cestě do afrických zimovišť, kde jsou i loveni. Až 50 % mláďat se nedožije jednoho roku věku. To ale nikdo neví, webkamera to neukazuje. Rovněž tak nikdo neprotestuje proti tomu, že jen v ČR je 42 % hnízd ptáků z řádu pěvců predováno, že každý rok padnou za obět kočkám stovky milionů ptáků nebo se zabíjí nárazem do prosklených ploch. To také mnozí lidé nevědí.           

Česká společnost ornitologická sděluje: „Nepodporujeme preventivní odebírání ptáků do záchranných stanic. Není na člověku, aby zasahoval do přirozeného průběhu hnízdění volně žijících zvířat.“

Vedoucí pracovní Skupiny pro výzkum a ochranů čápú na Slovensku RNDr. Miroslav Fulín, CSc. píše „Jedná sa o zákony prírody, ktoré nie je žiadúce riadiť človeku. Raz sa takto bociany rozhodli tak to musíme akceptovať. (Jde o vyhozenáí ještě živého mláděte rodičem z hnízda). Rozhodne som proti odoberaniu a umelému odchovu mláďat. V tomto roku je takýchto prípadov veľa, zaznamenal som ich počas krúžkovania desiatky a nešlo o malé mláďatká ale už aj o vyperené mláďatá“.

V sezení na vejcích se adultní čápi střídají. Délka inkubace je 28 až 32 dní. V té době je v hnízdě zpravidla velká hnízdní kotlina. Jak postupně mláďata rostou, kotlina mizí a hnízdo je potom většinou rovné jako mlat. V případě úhynu nějakého mláděte dospělý čáp buď mrtvolku z hnízda vyhodí nebo nechá v hnízdě, případně ji zahrabe do hnízda. Např. letos jsme našli v Borovanech v čapím hnízdě 3 uhynulá mláďata v různém stadiu rozkladu a jedno živé.

Při letošním náhradním hnízdění v Dubném chránili čapí rodiče 3 mláďata před nepohodou vytvořením malé „hrnkové“ hnízdní kotlinky, bohužel deště způsobily úhyn nejprve 2 pulli. a 29. 6. 2017 i posledního zbylého. (Absolutní většina pozdního hnízdění čápů (snůška v květnu až červnu) končí nezdarem, neboť délka vyvedení po vylíhnutí mláďat je 2 měsíce).  

Pokud dospělý dubenský čapí pár přežije do hnízdní sezóny 2018 vrátí se na své hnízdo v obci a upraví si ho. Jestliže by zastupitelstvo v Dubném mělo úmysl hnízdo snížit a upravit hnízdní podložku je třeba vlastnit výjimku ze zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny kterou uděluje RŽP a KÚ České Budějovice. Tu patrně obec Dubné již má.

Je chvályhodné, že lidé, díky webkamerám, nejsou neteční vůči úhynu čapích mláďat na hnízdech. Respektujme však zákony přírody a zákony České republiky a zbytečně nezasahujme do přirozeného vývoje živočichů.    

Mgr. Stanislav Chvapil, Prom. ped.,

vedoucí  Skupiny pro výzkum brodivých ptáků (Ciconiiformes) ČR a SR,
413 01 Roudnice n. L., Máchova 1309,

Tel. + zázn. 416 837 603, M : 732 149 330, E-mail : ciconia.roudnice@centrum.cz

© 2014 Česká společnost ornitologická. Všechna práva vyhrazena.