Děkujeme všem za data ze sledování hnízdění čápů

V roce 2017 se do sledování čapích hnízd zapojilo 578 dobrovolníků (o 33 více než vloni). Společně zkontrolovali neuvěřitelných 1266 hnízd (93% známých hnízd na území ČR)! Všem srdečně děkujeme.

Stanovisko ČSO k úhynu mladého čápa v Jihlavě

V pátek 21. července uhynulo jediné zbývající mládě na hnízdě v Jihlavě. Přinášíme stanovisko ČSO k této smutné události.

Stanovisko k čápům v Dubném

Informace Skupiny pro výzkum brodivých ptáků (Ciconiiformes) ČR a SR při ČSO a SOS k problematice hnízdění čápů bílých v obci Dubné (ČB).

Polsko - je libo čapí nohu?

Podobně jako u nás, je i v Polsku čáp jedním z ptáků, kteří se nejčastěji objevují v lidových pověrách a tradicích.

Čáp, polsky bocian, je všeobecně chápán jako pták, který nosí štěstí. Přímo to vyjadřuje i staré úsloví „szczęśliwy dom, gdzie bociany są“. Čáp je spjatý s životem a vitalitou, symbolizuje jaro, probouzející se život, přeneseně i bohatou úrodu a blahobyt. Postava čápa bývá proto pravidelnou součástí masopustních a adventních průvodů. Kromě všeobecného štěstí přináší s sebou čáp i přímou ochranu – do domu, poblíž kterého hnízdí, neudeří blesk. Naopak zabití čápa je hříchem, který může svému původci přivodit neštěstí, požár domu nebo smrt jeho obyvatel.

Podobně jako u nás, i polské děti přinášejí čápi, jak nám sděluje i pořekadlo „bocian, bocian, długi nos, przynieś dziecko, dam ci grosz“. Někde dokonce čápi děti do domu vhazují komínem. Staří Poláci pamatovali ovšem i na dlouhou zimu, kdy je o čápy nouze. V té době přebírají jejich úlohu, alespoň co se nošení dětí týká, vrány.

Ve 30. letech 20. století zaznamenal jeden polský etnograf i zdůvodnění, proč se čápi živí tím, čím se živí. Kdysi dávno chtěl Bůh vyhubit všechnu obtížnou havěť, zavázal ji tedy do rance a dal jej čápovi, aby jej někde zahrabal. Čáp byl ale zvědavý, ranec rozvázal a všechny žáby, hadi i myši se rozutekli. Čáp je od té doby musí za trest sbírat.

A jak je to s čapí nohou z názvu článku? Dodnes se s ní můžete setkat na severovýchodě Polska, kde se na den Zvěstování Panně Marii (25. března) pečou zvláštní placky, které tvarem právě čapí nohu připomínají. Říká se jim „busłowe łapy“, neboť „busieł“ je jedno z krajových označení pro čápa. V době, kdy se čápi opravdu vracejí na hnízdiště, mají sloužit k jejich přivolání, a tedy k přivolání jara. Po snězení je drobečky z nich potřeba zakopat na pole či záhon, což zajistí v nadcházejícím roce bohatou úrodu.

© 2014 Česká společnost ornitologická. Všechna práva vyhrazena.