Stanovisko ČSO k úhynu mladého čápa v Jihlavě

V pátek 21. července uhynulo jediné zbývající mládě na hnízdě v Jihlavě. Přinášíme stanovisko ČSO k této smutné události.

Stanovisko k čápům v Dubném

Informace Skupiny pro výzkum brodivých ptáků (Ciconiiformes) ČR a SR při ČSO a SOS k problematice hnízdění čápů bílých v obci Dubné (ČB).

Smrt čápat vyvolala vlnu emocí

Praha, 29. 6. 2017. Dnešní deštivé počasí zapříčinilo úhyn posledního mláděte čápů na hnízdě v Dubném. Jistě nebylo jediné, ale je zde webkamera a o něm se mluví. U tohoto páru se tak navíc letos stalo již podruhé - o to větší vlnu lítosti mezi lidmi jeho smrt vyvolala. Nepříznivé počasí je nejčastější příčinou úhynu čapích mláďat. Další zahynou při vylétnutí z hnízda na sloupech elektrického vedení, otravou, na tahu, kdy jsou i loveni, atd.

Čapí pověry aneb čemu věřili naši předkové

Čapí pověry

Pokud uvidí dívka prvního čápa v letu, ještě téhož roku se provdá, pokud čáp stojí, bude dívka na svatbu jen pozvaná.

Spatří-li dívka čápy hned dva, přijde svatba dřív, než se naděje.

Přelétá-li čáp dům, kde leží šestinedělka, lze čekat za rok dalšího potomka.

Když zemře v zimě v domě selka, čapí hnízdo zůstane neobsazeno.

Domy, na nichž hnízdí čápi, jsou uchráněny před požárem a blesky.

Poláci, Litevci a Ukrajinci věřili, že čápi přinášejí harmonii do rodiny, na jejímž stavení hnízdí.

Když čáp klape zobákem, rozbije se prý v kuchyni hodně nádobí.

 

Ilustrace převzaty z knihy Dass Buch vom Klapperstorch. Barth, Dessau (1881). Ilustrace: Lothar Meggendorfer.

Legenda o početí

Nejznámější rolí, kterou v lidové tradici čáp v našich krajích hrál a dosud hraje, je ale to, že přináší děti. V současné době tuto úsměvnou báchorku jako takové malé tabuizační zaklínadlo stále ještě rozpačití rodiče užívají, když se pokoušejí vyhýbavě odpovědět na všetečné otázky svých malých ratolestí, kde se berou děti. Napadlo vás ale někdy, jak tato smyšlenka vznikla? Podle všeho má pradávné kořeny. Čáp býval kdysi poslem bohyně Holdy a na její pokyn lovil novorozence ze studny nebo jezera a přinášel je rodičům. Podle germánské mytologie duše nenarozených plavaly ve vodě (prazdroji života, jemuž právě Holda vládla) v jezeře, v močálu nebo ve studni a do těla matky byly vloženy až bohyní samou nebo jejím poslem. Protože se čápi zdržují u vody a často v ní loví, není těžké si představit, jak se čápi k nošení novorozeňat díky této prastaré mýtické představě dostali. Psychologové v této souvislosti rádi operují se symbolickým významem čapího zobáku lovícího ve studni jako metafoře pohlavního aktu.

Jedna stará sága skutečně tvrdí, že čáp nejen přináší děti, ale přivozuje těhotenství klovnutím do ženského lýtka. V některých zemích se dokonce věřilo, že k početí dítěte stačí, když se čáp na ženu jen podívá. Proč ale u nás kluky nosí čáp a holky vrána není ale zcela jasné.

Vše o čapím folklóru u nás i ve světě najdete v článku Petra Procházky v Ptačím světě.

© 2014 Česká společnost ornitologická. Všechna práva vyhrazena.