Tajemný čáp černý

Všímejte si čápů nad hlavou, zda se náhodou nejedná o tajemného čápa černého!

Vejce nebo velká mláďata?

Je to více než měsíc, kdy se vylíhla první letošní mláďata. Ta by dnes byla již plně opeřená, podobně jako mláďata v Chebu či o týden mladší v Makově.

Něco radostného: Pohled do hnízda v Makově

Po předchozí smutné zprávě přinášíme jednu veselou. Na Záchranné stanici v Makově se vylíhla další čápata!

Čapí migrace

Kudy táhnou a jaká jim hrozí nebezpečí? Oba druhy našich čápů jsou dálkovými migranty se zimovišti v subsaharské Africe. U obou druhů však již bylo zaznamenáno i zimování v Evropě a Asii – čápi černí na jihu Pyrenejského poloostrova a především v Izraeli. Čápi bílí zimují v posledních letech např. ve Španělsku, Francii, Bulharsku a na Blízkém východě (hlavně opět v Izraeli). Důvodem častějšího zimování mimo Afriku může být jednak globální oteplování (mírnější zimy) a také vyšší potravní nabídka v místech zimování. Někteří čápi už se dokonce rozhodli neodlétat na zimoviště vůbec a úspěšně přezimují i u nás.

Oba druhy čápů jsou denními migranty táhnoucími ve větších skupinách. Při překonávání velkých vzdáleností se čápi pohybují především pomocí plachtění za využití stoupavých termálních proudů nad pevninou. Stejným způsobem táhnou např. pelikáni a někteří dravci. Nad mořem tyto vzdušné proudy chybí, proto se jim ptáci vyhýbají a pokračují nad pevninou, i když to často značně prodlužuje jejich tahovou trasu. Moře překonávají nad úžinami.

Evropští čápi bílí migrují dvěma hlavními tahovými cestami. První „západní“ vede přes Gibraltar do západní Afriky, kde čápi zůstávají a zřejmě již nepokračují na východ, a nemísí se tedy s ptáky táhnoucími „východní“ tahovou cestou přes Turecko do zimovišť ve východní a jihovýchodní Africe. Naši hnízdící čápi využívají v různé míře obě trasy.

Čápi bílí hnízdící v ČR se od listopadu do února shromažďují v travnatých oblastech afrických savan a stepí. Při průtahu Afrikou čápi využívají okolí vodních ploch, kde tráví delší přestávky na tahu. Nálezy našich ptáků v zimních měsících pocházejí z Etiopie, Keni, Ugandy, Tanzanie, Mosambiku a Zimbabwe. Nejvíce nálezů našich kroužkovanců (více než 50) však evidujeme v Jihoafrické republice,která je zároveň nejvzdálenější destinací našich čápů bílých. Přímá vzdálenost mezi hnízdištěm a zimovištěm činí v tomto případě kolem 9000 km. Ptáci ale neletí přímo a při cestě „tam a zpět“ překonají určitě více než 20 000 km, což dělá z čápa bílého náš nejdále táhnoucí ptačí druh. Někteří jedinci (zejména nedospělí, výjimečně i dospělci) se nevracejí do Evropy a mohou i letní období trávit v Africe. Z těchto jedinců zřejmě pochází i malá hnízdící populace čápa bílého v jižní Africe.

Migrační trasa čápů černých je výrazně kratší – u ptáků táhnoucích jihozápadním směrem je to cca 10 000 km „tam a zpět“, u jedinců táhnoucích na jihovýchod pak cca 14 000 km. Většina ptáků zimuje již v pásu subsaharské Afriky – od Senegalu na západě až po Etiopii na východě. Rovník překonávají pouze výjimečně. Na zimovišti potravně využívají především řek, močálů a tzv. marigotů – periodických tůní vzniklých v období dešťů.

 

Podrobněji viz článek Jaroslava Cepáka v Ptačím světě na str. 18

© 2014 Česká společnost ornitologická. Všechna práva vyhrazena.